Vítejte u pátého dílu. Už umíte nastavit clonu, čas, ISO, víte, co je RAW a jak udělat krásně rozmazané pozadí. Teď se podíváme na něco, co s technikou vůbec nesouvisí, ale přitom je to ta nejdůležitější věc ze všech.
Table Of Content
Kompozice.
Možná znáte ten pocit. Vyfotíte něco, co bylo naživo nádherné. Západ slunce, louka, usmívající se vnouče. Doma to otevřete v počítači a říkáte si: “Hm, ono to nějak… nefunguje.” Není to ostrostí. Není to barvami. Je to tím, kde ty věci v té fotce jsou.
Pojďme si ukázat dva triky, které používali malíři už před staletími a fungují dodnes. A jsou strašně jednoduché.
1. Pravidlo třetin (zlatý řez pro začátečníky)
Zapomeňte na složité výpočty. Představte si, že máte na displeji foťáku nebo v hledáčku nakreslenou mřížku, která rozděluje fotku na devět stejných obdélníků (jako piškvorky, 3×3).
Tuhle mřížku si můžete zapnout v nastavení foťáku i mobilu. Dělá to každý foťák, jen to musíte najít v menu (často se tomu říká “mřížka” nebo “grid”).
A teď to hlavní:
- Nedávejte hlavní věc doprostřed. Začátečníci dávají všechno pěkně doprostřed. Je to přirozené, ale často to fotku “zabíjí”.
- Důležité věci dávejte na čáry nebo do průsečíků. Všimněte si těch čtyřech míst, kde se čáry protínají. Tyhle průsečíky jsou “silná místa” fotky.
Příklad:
Fotíte západ slunce. Nedávejte slunce doprostřed. Dejte ho do pravého horního průsečíku. A tu čáru obzoru? Taky ji nedávejte doprostřed. Dejte ji na horní nebo dolní třetinovou čáru.
- Je zajímavá obloha? Dejte obzor do dolní třetiny (obloha zabere 2/3 fotky).
- Je zajímavá louka v popředí? Dejte obzor do horní třetiny (louka zabere 2/3 fotky).
Je to tak jednoduché, že to vypadá jako kouzlo, ale opravdu to funguje.

2. Cesty a hadi aneb Jak vést diváka za nos
Druhý trik se jmenuje “vedení oka”. Jde o to, udělat fotku tak, aby se po ní divák mohl “procházet”.
Hledejte v okolí věci, které tvoří linky:
- Cesta nebo pěšina, která vede od vás do dálky.
- Plot, zeď, zábradlí.
- Řeka, potok.
- Dokonce i stín, který padá na zem.
Když takovou linku najdete, postavte se tak, aby ta linka začínala v rohu fotky a vedla diváka k hlavnímu objektu.
Fotka pak přestane být jen “obrázkem” a stane se z ní příběh. Divák se podívá do rohu, jeho oko “nasedne” na tu cestu a sjede po ní až k tomu stromu, k tomu kostelu, k té lavičce, kterou chcete ukázat.
3. Když to porušíte, je to taky dobře
Tohle pravidlo má jednu velkou výhodu. Když ho znáte a respektujete, můžete ho taky záměrně porušit.
Někdy chcete, aby byla fotka symetrická. Třeba odraz hradu v jezeře. Tam to pravidlo třetin klidně porušte a dejte hladinu doprostřed. Ale už víte, proč to děláte. Děláte to schválně, ne proto, že vás to napadlo jako první.
Co si z dneška odnést?
- Zapněte si v mobilu nebo foťáku mřížku (3×3). Je to nejjednodušší učitel.
- Hlavní věci nedávejte doprostřed. Dejte je na průsečíky čar.
- Hledejte linky (cesty, ploty), které zavedou diváka do fotky.
- Když znáte pravidlo, můžete ho porušit. Ale děláte to vědomě.
A teď to chceme skloubit dohromady, že jo?
Pojď si představit, že teď fotíš portrét. Co všechno už umíš použít?
- Clonu dáš na f/1.8, aby bylo pozadí krásně rozmazané (bokeh).
- ISO necháš na 100, protože je hezky.
- Čas přizpůsobíš, ať to není rozmazané.
- RAW zapneš, kdybys to chtěl doma doladit.
- A teď kompozice: Člověka nedáš doprostřed. Dáš ho do průsečíku vpravo. A za ním je cesta, která vede od levého dolního rohu k němu.
Najednou to není “fotka člověka”. Je to příběh.
Bez komentáře! Buďte první.