Foto

1. díl: Clona, čas a ISO: Tři věci, které rozhodují o každé fotce

Než začneme, zapamatuj si jednu věc: Digitální foťák je v první řadě počítač. Má procesor, operační paměť a senzor (čip). Jeho úkolem je přeměnit světlo na jedničky a nuly.

Vítejte u prvního dílu seriálu o digitální fotografii. Jestli jste právě vytáhli z krabice svůj první foťák, nebo už nějakou dobu fotíte na automatiku a chcete konečně pochopit, co se uvnitř děje, jste tu správně.

Možná si říkáte: “Vždyť já jen chci cvakat hezké fotky vnoučat a na výletě.” A přesně o tom to bude. Žádná složitá věda, jen pár jednoduchých pravidel, která promění vaše snímky z “fotek na památku” na “fotky, co se budou líbit”.

Zapomeňte na počítač. Představte si radši kuchyňský dřez a zahradní hadici.

Focení je totiž hlavně o světle. Foťák je jen krabička, která se snaží světlo chytit a uložit. Abychom to zvládli, musíme správně nastavit tři základní věci, kterým se dohromady říká expoziční trojúhelník:

  1. Clona (jak je díra velká)
  2. Čas (jak dlouho je díra otevřená)
  3. ISO (jak citlivý je “papír” uvnitř)

Pojďme si každou z nich ukázat na něčem, co znáte z domova. :-)

1. Clona – “Jak moc chcete mít rozmazané pozadí?”

Představte si, že máte v ruce zahradní hadici. Když konec hadice skoro úplně zacpete palcem, voda tryská ven úzkým otvorem – stříká hodně daleko, ale vše kolem je ostré. To je jako když je clona hodně zavřená (říká se jí také “malá díra” a označuje se velkým číslem, třeba f/16). Na fotce to znamená, že budete mít ostré všechno – od květiny před vámi až po hory v dálce.

Když palec na hadici naopak uvolníte, otvor je velký, voda teče pomalu a jen blízko hadice. To je jako když je clona hodně otevřená (“velká díra”, označuje se malým číslem, třeba f/1.8). Tohle je ten kouzelný režim, který dělá fotky jako z časopisu. Váš objekt (třeba obličej) bude krásně ostrý, ale pozadí (ulice, stromy) bude nádherně rozmazané.

Praktická rada:

  • Fotíte portrét nebo detail? Chcete, aby vynikl člověk a nerušilo ho pozadí. Dejte clonu na co nejmenší číslo (f/1.8, f/2.8). Prostě “odkryjte hadici”.
  • Fotíte krajinu nebo skupinu lidí? Chcete, aby bylo ostré celé pole i hrad na obzoru. Dejte clonu na větší číslo (f/8, f/11). “Přivřete hadici”.

2. Čas – “Jak rychle mrknete okem?”

Druhé nastavení určuje, jak dlouho svítí světlo na senzor. Je to jako když mrknete okem. Krátké mrknutí – uvidíte jen kousek. Dlouhé mrknutí – vnímáte světlo déle.

  • Krátký čas (třeba 1/500 sekundy, 1/1000 s): Je to jako když mrknete tak rychle, že “zmrazíte” pohyb. Kapka vody ve vzduchu, letící pták, usmívající se vnouče, které zrovna skáče – všechno bude ostré jako když je zastavíte. Hodí se vždy, když je hodně světla nebo když fotíte něco v pohybu.
  • Dlouhý čas (třeba 1 vteřina, 5 vteřin): Je to jako když budete dlouze koukat a vše, co se hýbe, se vám před očima rozmaže. Využijete to v noci – světla aut se změní na barevné čáry, voda ve vodopádu bude jako hebká peřinka. POZOR! Když fotíte s dlouhým časem, musíte mít foťák absolutně v klidu (nejlépe na stativu), jinak se rozmaže celá fotka, nejen pohyb.

Praktická rada:

  • Fotíte děti, zvířata, sport? Potřebujete krátký čas. Zkuste 1/250 s nebo kratší.
  • Fotíte v noci nebo při špatném světle? Budete potřebovat delší čas. Pokud foťák držíte v ruce, zkuste čas 1/30 s. Pokud je to pomaleji, foťák se vám bude třást a fotka bude neostrá – pomozte si stativem nebo si foťák o něco opřete.

3. ISO – “Když je tma, musíte přidat zesilovač”

Tohle je taková záchranná brzda. Představte si, že máte v pokoji rádio a chytáte slabý signál. Když zesílíte zvuk (otočíte kolečkem hlasitosti), uslyšíte sice hudbu, ale zároveň se ozve i nepříjemné šumění a praskání.

ISO funguje úplně stejně.

  • Nízké ISO (třeba 100 nebo 200): Je to jako když hrajete rádio na zahradě, signál je silný a čistý. Fotka bude krásně hladká a bez chyb. Používejte ho vždy, když je dostatek světla (venku přes den, venku ve stínu).
  • Vysoké ISO (třeba 1600, 3200 a víc): Je to to “kolečko hlasitosti”, které zesiluje slabý signál. Pomůže vám fotit v šeru nebo v noci, ale za cenu, že se na fotce objeví “šum” – takové zrnité, barevné tečky, jako když ladíte starou televizi. Čím vyšší ISO, tím víc šumu.

Praktická rada:

  • Snažte se fotit s nejnižším možným ISO. Vždycky zkuste nejdřív otevřít clonu a prodloužit čas. Až když to nejde, zvyšujte ISO. Je to vaše poslední možnost, ne první.

Pohled z praxe: Moderní fotoaparáty zvládají dnes vysoké ISO mnohem lépe než starší modely. Hodnoty jako ISO 1600 nebo 3200 už nejsou žádná katastrofa, jak tomu bývalo dříve.

Takže jak to celé funguje dohromady?

Představte si, že jste v kuchyni a napouštíte sklenici vody pod kohoutkem (to světlo).

Clona určuje, jak je kohoutek otevřený. (hodně vody / málo vody) Čas určuje, jak dlouho necháte vodu téct. (dlouho / krátce) ISO je jako kdybyste do sklenice přidávali sypkou koncentrovanou šťávu. Zvýšíte tím objem, ale taky to změní chuť (vytvoří šum).

Vaším úkolem je napustit sklenici tak akorát – ani málo (tmavá fotka), ani moc (přepálená, bílá fotka).

  • Chcete zmrazit pohyb? Musíte napustit vodu rychle (krátký čas). Takže pořádně otevřete kohoutek (otevřete clonu). Když je kohoutek otevřený na maximum a stejně je vody málo, přidáte tu šťávu (zvýšíte ISO), i když to trochu zhorší chuť.
  • Fotíte krajinu a máte stativ? Můžete nechat vodu téct pomalu (dlouhý čas). Kohoutek můžete přivřít (zavřít clonu), aby bylo vše ostré a voda tekla hezky rovnoměrně. A protože světla je dost, šťávu (ISO) přidávat nemusíte a fotka bude dokonale čistá.
SituaceClonaČasová náročnostČas
Portrétf/2.81/200100
Krajinaf/81/125100
Sportf/2.81/1000400
Noční městof/83-5 s100

Co jsme se dnes naučili?

  • Clona (f/číslo) = Velikost díry. Malé číslo (f/1.8) = rozmazané pozadí. Velké číslo (f/16) = ostré vše.
  • Čas (vteřiny) = Délka svícení. Krátký čas (1/500s) = zmrazení pohybu. Dlouhý čas (1s) = rozmazaný pohyb.
  • ISO (100, 200, 1600) = Citlivost na světlo. Nízké ISO = čistá fotka. Vysoké ISO = světlá fotka, ale s barevným šumem.

Zkuste si vzít foťák, přepněte ho do režimu “Tv” (priorita času) nebo “Av” (priorita clony) a hrajte si. Vyfoťte květinu s rozmazaným pozadím, vyfoťte jedoucí auto, zkuste vyfotit večer místnost bez blesku. Dělejte chyby, koukejte na výsledky a brzy zjistíte, že to není žádná věda, ale krásná hra se světlem.